Včelařův rok - Duben

V dubnu končí včelám období klidu a s první snůškou začíná jejich hlavní sezona. Včely sbírají pyl a první nektar na jarních květech, mirabelkách, prunusech a  později i na rozkvétajících třešních. Důležitým zdrojem prvního nektaru jsou i javory a vrby. Včelstva, která vymizovala slabá jdou rychle do síly, pokud mají zdravou, mladou a vitální matku. V mých podmínkách, okolo 450 m.n.m. snůška začíná na přelomu dubna a května, ale už kvetoucí ovocné stromy v polovině dubna probouzí u včel stavební pud. To je také ideální doba na vložení stavebních rámků nebo mezistěn. Včelstva se bouřlivě rozvíjí a už v této době je potřeba myslet na budoucí prevenci rojení. Nechat včely hodně stavět, dát jim možnost chovat dostatek trubců a uvažovat s jedno až dvoutýdenním předstihem o rozšiřování u včelstev zimovaných na jednom nástavku 39*24. Stejně tak někteří včelaři před rozkvětem třešní rotují nástavky u včelstev zimovaných na dvou VN. Já osobně to někdy dělám, někdy ne, záleží na sezoně, očekávaném počasí a síle včelstva , do kterého chci zasahovat. Rozhodně se nedá říct, že 15.4. se rotují nástavky a 28.4. v 5 hodin odpoledne se nasazují medníky. Tak to se včelami nefunguje. Každému včelstvu je potřeba věnovat do jisté míry individualizovanou péči. Čím méně včelstev mám, tím lépe a detailněji je mohu pozorovat a zasahovat do nich a jejich vývoje s přihlédnutím k jejich stavu a potřebám. Je jasné, že včelař se stopadesáti včelstvy bude postupovat jinak než včelař s pěti včelstvy. 

 V tomto období je důležité nachystat poslední materiál, který jsem nestihl nachystat přes zimu. Později už vše poběží jako o závod a pro protirojová opatření, péči o oddělky, chov matek, vytáčení medu a nedejbůh lovení rojů už nebude na žádné další práce dost času. 

Je třeba mít připravený dostatek nástavků, aby nás v polovině snůšky nepřekvapilo, že nemáme na včely už co nasadit, zataveno dostatek mezistěn, připravené a zkompletované medníky buď z panenských souší nebo kombinace souší a mezistěn. Pokud budeme nechávat včelám do medníku jen mezistěny, je to lepší udělat až u druhého medníku a do prvního použít na oba kraje několik panenských souší. Na mezistěny včely neochotně přecházejí a tato neochota se musí řešit převěšováním plodu na střed medníku. Takto už nepostupuji. Jednak je to pracné, jednak zasahujeme včelám do plodiště v době největšího rozvoje a v neposlední řadě z těchto plástů už nemůžeme následně těžit panenský med. Krom toho, u kombinovaného včelaření s kombinací vysokých a nízkých nástavků je převěšování ještě komplikovanější, ne-li v některých případech nemožné. 

Vůbec, za mne dávat do medníků jiné plásty než panenské nebo mezistěny je s prominutím čuňárna, kterou si tak vzácný produkt jako je med rozhodně nezaslouží. U mne, kde získávám výhradně panenský med to nepřipadá v úvahu. 

V mých podmínkách nasazuji u silných včelstev první medníky zhruba týden před rozkvětem třešní, u středně silných s rozkvětem a u slabých ale zdravých včelstev podle potřeby později, nebo také vůbec. Samozřejmě se snažím chovat silná a vitální včelstva, ale pokud mi včelstvo s dobrou matkou vyzimuje slabé, ať už z jakéhokoli z tisíce důvodů, nikdy se ho nezbavuju. Mám prostě pocit, že každá kolonie si zaslouží svou šanci a jen pro med včely rozhodně nechovám. 

Pokud je duben chladný a deštivý, je největší starostí včelaře udržet včelstva v dostatku. Spotřeba zásob s bouřlivým plodováním rapidně roste a často se stane, že včelstva, která přezimují silná a zdravá v dubnu během chladného období uhynou hlady. To by se nikomu nemělo stávat. Zásoby je třeba průběžně kontrolovat a pokud zjistíme, že je včelstvo tak zvaně na suchu, posílíme ho zásobním plástem od jiného včelstva, z našich předchozích rezerv a nebo i od včelstev, která v zimě uhynula. Tady je třeba zdůraznit, že plásty nesmí být pokálené od nosematických včel, nesmí v nich být plesnivý pyl nebo zbytky včel a zchladlého nevyběhlého plodu. Takové plásty je potřeba bez milosti vytavit. Nicméně čisté zásobní plásty od uhynulých včelstev lze v celku bez obav použít nyní, anebo později pro oddělky. Pokud nám žádné zásobní plásty nezbyly, je ideální volbou vlastní medocukrové těsto nebo Apivital těsto, které dáme včelám přímo na horní loučky rámků do blízkosti plodu. Tady ale opět opatrně, při náhlém oteplení těsto měkne a může stékat mezi rámky kde může v nejhorším případě upatlat a poškodit matku. Chce to sledovat a hlídat. Někteří včelaři tak zvaně podněcují plodování včel podáváním roztoku cukru 1:1 v tomto období s cílem simulovat snůšku a podnítit silnější plodování matek. Z mnoho prací vyplývá, že je to spíše kontraproduktivní, než prospěšné a rychlost rozvoje to já buď žádný, nebo minimální vliv.  Ale co, hádejte se s nimi, každý včelař má svou pravdu, ze které necukne ani o milimetr. Kdyby byli všichni tak přístupní debatě jako někteří včelaři, lidstvo by se asi vzájemně už dávno vyvraždilo. Pokud je naopak teplo a včely nosí pyl i nektar, můžeme s ohledem na počasí v druhé půli dubna rozšířit česna na letní velikost. Pozor ale na náhlé ochlazení a na loupeže, které nejsou jen doménou podletí, ale i časného jara. 

Jakmile zjistíme že včely začínají pod strůpkem stavět můstky z nového bílého vosku, nebo začínají vytahovat bílým voskem staré plásty, je to signál probuzení stavebního pudu a nejvyšší čas ke vložení stavebních rámků. Osobně nechávám včelám až nadbytek místa pro trubčí plásty. Jednak jako prevenci rojení a zároveň tím také po okolí šířím převahu svých trubců s jako nositelů požadovaných vlastností, které u včel šlechtím. Tím dosáhnu, že se mé matky následně páří s trubci s genetickou výbavou, kterou chci dál kultivovat. I v tomto ohledu je potřeba myslet na pravidlo 40 dní a mít stavební rámky nasazeny cca 6 týdnů před plánovaným pářením matek z vlastního chovu. včely potřebují cca týden na to, aby plást postavily a matka zakladla, následně se trubec do vylíhnutí vyvíjí 25 dní, ale pohlavní dospělosti dosáhne až kolem 35 dne od položení vajíčka. Skutečně říjný je pak kolem 40 dne života. Včelařství je vůbec hodně o lhůtách, přesnosti, plánování a práci daleko v předstihu před tím, čeho chci dosáhnout. To se mi na něm taky moc líbí. 

Co v dubnu nedělat:

1. Rotovat nástavky - ne nezbytně
2. Léčit včelstva, když už začala plodovat 
3. Podněcovat včelstva roztokem nebo těstem, i když mají dost zásob

Co v dubnu naopak dělat:

1. Finalizovat přípravy materiálu na sezonu
2. Vyčistit podmety od zimní měli a mrtvolek, vyměnit dna
3. Kontrolovat zásoby v případě chladného počasí!
4. Podle počasí rozšiřovat plodiště o mezistěny nebo žemlové souše
5. Vložit stavební rámky, později dle počasí nasadit medníky
6. Sledovat vývoj počasí a předpověď, plánovat podle toho a ne podle data