Včelařův rok - Prosinec

Prosinec je na mé včelnici ve znamení klidu jen relativního. Snažím se včely nerušit a nechávat je v klidu, což pozitivně ovlivňuje jejich zimování i množství spotřebovaných zásob. Včelstva, která jsou častěji rušena ať už ptáky, dopravou, zvěří, větvemi stromů a nebo lidmi, mají podstatně větší riziko onemocnění nosemou v jarních měsících. Je to zejména kvůli tomu, že díky rušení se častěji rozvolňuje zimní chumáč, tím dochází k tepelnému diskomfortu a tím následně i ke zvýšení příjmu potravy, aby byl onen diskomfort zase napraven. To vše má za následek rychlejší naplnění a následně i přeplnění výkalových vaků včel. Pak už je jen krok k pohromě, když včely z jara za nepříznivých podmínek nemohou provést vyprašovací prolet a začnou kálet v úlu. Pak už na nápravu většinou pozdě, dojde k alimentárnímu přenosu prvoka na zdravé včely a infekce se v úlu rychle šíří. Takovému včelstvu lze zkusit, a zdůrazňuji zkusit, pomoci bylinnými preparáty, jako je pelyňková tinktura podávaná v teplém roztoku cukru 1:1, ale účinnost v případě nosemy apis nebo nosemy cerane nebyla nikdy věrohodně potvrzena. Samostatnou kapitolu tvoří možné podání některých probiotik (S.boulardii CNCM I-745 nebo Wickerhamomyces anomalus ) kde již existují prospektivní veterinární studie (např. zde), ale ani zde se nejedná o ověřenou, plně validovanou metodiku. Na téma probiotik  ve včelařství do budoucna určitě najdu prostor v samostatném článku. Většinou je nejjistějším řešením taková nosematická včelstva zrušit, rámky vytavit a úly vydezinfikovat louhem, plamenem či roztokem jódu. Zabrání se tak šíření nosemy do zdravých včelstev následnou loupeží. 

Jedinou výjimkou v prosincovém klidovém režimu je zimní fáze boje proti varoáze. Záměrně neužívám slovo léčení. V případě kleštíka včelího se nejedná o patogen v pravém slova smyslu, nýbrž o parazita. V takém případě by bylo na místě spíš mluvit o eradikaci či tlumení výskytu roztoče ve včelstvu. O léčení by mohla být řeč v případě, pokud bychom přímo léčili patogenní viry, které kleštík hojně přenáší a které jsou s vysokou mírou pravděpodobnosti odpovědné za nyní se vyskytující náhlé kolapsy včelstev. Taková metodika ale zatím bohužel neexistuje nebo je ve fázi výzkumu bez možnosti praktického využití. V našem případě jde tedy o tlumení vektoru těchto patogenů v podobě boje proti kleštíkovi včelímu.

U svých včelstev využívám integrovaného boje s varoázou formou průběžného monitoringu výskytu parazita a v případě invaze využívám pro eradikaci roztoče látky, které jsou schválené pro tento účel v režimu Bio. Tedy organické kyseliny (Formidol, Varromed, kyselina mléčná), esenciální oleje (Ekopol) a thymol (Thymovar). Názvy přípravků jsou v mém případě orientační, jako chemik si dokážu ve všech uvedených případech pomoci sám. 

V rámci zimní fáze těchto opatření používám kyselinou šťavelovou, kterou do včelstev aplikuji ať už formou pokapu, nebo nyní i formou sublimace. Zimní ošetření KŠ je nutno provádět zásadně bez plodu, kdy roztoč nemá možnost schovat se pod víčky buněk. Pokud je ošetření provedeno správně, má minimálně stejnou účinnost jako ošetření syntetickými akaricidy, jak dokazuje například studie Ing. Přidala publikovaná v časopise Moderní včelař č.4/2015 str. 20. (zde) 

Metodika ošetření pokapem byla již mnohokrát popsána na mnoha fórech a stránkách, stejně jako v odkazu výše. Budu se zde tedy věnovat výhradně metodice ošetření sublimací, která je v našich končinách podstatně méně využívaná a popsaná. Naproti tomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku jde o běžnou metodu zimního ošetření včelstev.

Z praktického hlediska je aplikace KŠ sublimací technicky o něco náročnější než aplikace pokapem, různé zdroje ale uvádějí tuto metodu jako šetrnější ke včelám. Není totiž nutné včelstvo v zimě rozebírat, aby se léčebný roztok dostal do zimního chumáče, když včely nezimují přímo pod strůpkem. Argument, že pokap provedu naslepo na chumáč podle polohy měli na podložce předpokládá perfektně vyrovnané rámky v nástavcích nad sebou a i tak vysokou míru zručnosti a štěstí. Osobně bych se na toto v rámci ošetření raději nespoléhal, možnost, že roztok skončí na rámcích a v buňkách místo na včelách je poměrně vysoká. 

Zároveň je výhodou, že účinná látka není aplikována v roztoku přímo na těla včel, ale sublimát se sráží v celém prostoru úlu včetně zimního chumáče a působí kontaktně na roztoče, který hyne. Mechanismus účinku KŠ na roztoče však stále nebyl uspokojivě objasněn. Důležité je, že ošetření pomocí KŠ by mělo být prováděno pouze jednou za sezonu, protože jednou z nežádoucích vlastností KŠ je vychytávání vápenatých iontů v organismech a tvorba oxalátu, který působí v těle včely jako buněčný destruktor. Je tedy třeba pro minimalizaci nežádoucího účinku KŠ výše popsaným způsobem limitovat počet ošetření. Tentýž problém se ovšem týká i samotného včelaře, je tedy nezbytné při tomto typu ošetření používat ochranné pomůcky a to zejména efektivní ochranu dýchacích cest. Jako takovou využívám polomasku Moldex 7000 s příslušnými filtry (Filtr proti částicím Moldex P2 R 9020 EasyLock a filtr protiplynový EasyLock pro Moldex7000 ABEK1)  i ochranné brýle. 

Zatím malé rozšíření této jinak efektivní a vcelku pohodlné metody ošetření přisuzuji právě vyšším nárokům na ochranné pomůcky a rigidním lpění na "ověřených" postupech bez ohledu na aktuální stav roztoče ve včelstvech. Je to trochu paradoxní, protože osobně bych ke konvenční fumigaci Varidolem nebo jeho aplikaci acetonovým aerosolem nikdy nepřistoupil bez minimálně stejné úrovně ochany dýchacích cest. Inhalovat polyaromatické akaricidy z hlediska lidského zdraví není o nic lepší než inhalace sublimátu kyseliny šťavelové. 

K aplikaci samotné používám pánvičku s odporovým ohřevem připojenou na zdroj 12v autobaterie. Co se dávkování týče, dávkuji 1g dihydrátu KŠ na 1VN, maximálně však 2g na včelstvo, zimuje-li na více nástavcích než dvou. Nadávkuji příslušné množství KŠ na pánvičku, zasunu do podmetu, kde před tím zkontroluji pohledem, zda nejsou včely v chumáči příliš prověšeny dolů, abych je teplotou pánvičky nepoškodil. Pokud ano, zasunu pánvičku až k zadní stěně dna a dbám na to, aby se během sublimace ze dna vlastní vahou nezvedala. U studené stavby není problém v distribuci sublimátu, i když je pánvička zcela vzadu. Zavřu očka, česno okolo pánvičky utěsním mokrým hadrem a připojím k baterii. Nechám odpařovat cca 2 minuty podle dávky KŠ, odpojím a následně další 2 minuty nechám úl zcela uzavřený. Obnovím česno a očka vrátím do původní polohy! Po vyjmutí pánvičku schladím ve vodě, vysuším a pokračuji k dalšímu úlu. 

Z praktického hlediska je provedení sice o něco složitější než pokap roztokem, ale stále relativně rychlé a při dodržení všech úkonů bezproblémové pro včely i včelaře. Co se srovnání účinnosti pokapu a sublimace týče, nemám zatím dostatečně dlouhou řadu zkušeností k vyhodnocení. Každopádně léčebný spad trvá relativně dlouho, až 1 měsíc a je třeba počítat s možným souběhem se sběrem zimní měli pro laboratorní vyšetření. Ať už si o efektivitě a smyslu tohoto vyšetření myslím cokoli, je to povinnost a jako takovou ji respektuji. V případě překryvu léčebného spadu do měsíčního sběru měli toto zaznamenám do odběrového protokolu, který odevzdávám spolu s mělí, abych vyloučil případné chybné vyhodnocení výsledků vyšetření a tlak na případné zbytečné jarní ošetření.  

Co v prosinci nedělat:

1. Zbytečně včelstva rušit a rozebírat, ke kontrole včelstev je s výhodou možné použít fonendoskop nebo hadici zasunutou do česna. Včelstva která hučí, nebo se jinak abnormálně zvukově projevují budou při jarní kontrole vyžadovat zvýšenou pozornost na přítomnost matky. V takovém případě zkontroluji podložku, jestli na ní neleží uhynulá matka. Pokud ne, nechávám vše další na první jarní prohlídku v únoru/březnu.
2. Spojovat bezmatečná včelstva pouze v situaci že nalezneme mrtvou matku, jinak necháme všechny úkony na jaro.

Co v prosinci naopak dělat:

1. Připravovat materiál na další sezonu - stloukat a drátovat rámky, zatavovat mezistěny, natírat a zdobit úly, v teplejší dny kolem vánoc lze vytavovat vosk ze zbylého voští k výrobě mezistěn z vlastního koloběhu vosku.
2. Provést zimní léčení kyselinou šťavelovou, ať už pokapem, nebo sublimací se sledováním následného léčebného spadu roztoče. U včelstev s vysokým spadem je vhodné následně zařadit další ošetření (odpar KM, Ekopol) v brzkém jaru.
3. Očistit podložky a na konci prosince zahájit sběr zimní měli
4. Stále platí, že studium a vzdělávání je prací na roveň samotné práce u včel. Včelař by neměl ve studiu a sledování trendů nikdy úplně polevit. Myslet si, že už vím vše je nejlepší cesta k neúspěchům ve včelaření.