Včelařův rok - Únor

22.02.2022
Únorový očišťovací prolet
Únorový očišťovací prolet

V únoru je pouze několik věcí, které se kolem včel odehrávají, ale jinak včelařův únor není úplně suchý. Je to měsíc, který by měl být ve znamení klidu, studia a přípravy materiálu a plánů na blížící se sezonu. Sbíjení a drátkování rámků, úprava a čištění nástavků, zatavování mezistěn, dlouhé nepřítomné pohledy do prázdna, kdy sníte s otevřenýma očima a už se nemůžete dočkat jara, kdy vám v hlavě běží plán na letošní první série chovu matek a okolí si myslí, že jste se zbláznil nebo dostal mrtvici...to je včelařův únor. 

V některé únorové dny můžeme zaznamenat vyšší teploty a pokud tyto vystoupají nad 10°C a navíc je čelo úlu osluněné, mohou včely provést tzv. očišťovací prolet. Jde o to, že včely rozvolní zimní chomáč a část z nich vyletí z úlu, aby vyprázdnila výkalový vak. V závislosti na tom, jak dlouho teplé počasí trvá se může takto pročistit většina osazenstva úlu. To je pro včely i pro včelaře jednoznačně dobře, protože se snižuje riziko vzniku úplavice včel z důvodů přeplněných výkalových váčků. 

Problém nastává, pokud teplé únorové počasí trvá dlouho, tak jako je tomu letos. Pak dochází k tomu, že matky začínají předčasně plodovat a zakládají větší plochy plodu,  než by bylo v tuto dobu obvyklé. Problém je to nejen kvůli rychlejšímu rozvoji roztoče, ale především proto, že při následném prudkém ochlazení, které zcela určitě v únoru ještě přijde, může dojít k odtržení včel od zásob. Je to způsobeno tím, že kolem velkých ploch plodu jsou zásoby rychle spotřebovány rozvolněným chumáčem. Ten se v případě ochlazení stáhne na plod, který nikdy neopustí, ale stažením se oddělil od zásob, které jsou nyní v blízkosti plodu již spotřebovány a na vzdálenější zásoby kvůli chladu nedosáhne. Tak může dojít k tomu, že na při první jarní prohlídce najdeme včelstvo uhynulé hlady, podmet plný mrtvých včel, jejich část zalezlou v prázdných plástech se zbytky zachladlého plodu a v nástavku nad nimi plné rámky zásob. Zabránit se tomu příliš nedá, je třeba mít v tuto dobu dobře uteplený stop a čas od času poslechem zkontrolovat, zda včelstvo nehladoví, případně mu do kontaktu s chomáčem vložit zásobní plást. (viz Včelařův rok Leden) 

Asi hlavní zásah v únoru je odběr zimní měli, který máme za povinnost odevzdat do 15. února. Měl se odebere z podložek jako směsný vzorek ze všech včelstev na stanovišti, rozprostře se na novinovém papíru a pár dní se vysouší, aby se nelepila do hrudek. Pozor na sušení na topení, pak se vosk povolí a po následném ztuhnutí se vzorek nedá zpracovat. Následně se vysušená měl sesype do vzorkovnice s prodyšným víčkem aby neplesnivěla, vzorek se popíše a odevzdá na KVS. Osobně si o této povinnosti myslím, že nám neukazuje nic užitečného. Kolik mám v zimě ve spadu roztočů mi jen řekne, co jsem udělal špatně když už je pozdě. Daleko důležitější je monitoring během sezony a podletí. Navíc, pokud léčíme pokapem kyselinou šťavelovou v prosinci, jako to dělám já, do měli se dostává velké množství léčebného spadu, který výsledek u už tak pochybného vyšetření naprosto znehodnotí.

Pokud máme možnost, můžeme vyčistit podmety od mrtvolek. Jejich spad nám leccos napoví o stavu včelstva. Mrtvá matka, trubci, velký spad mrtvolek, to vše má své příčiny a může nám napovědět, zda a jak zasáhnout, abychom včelstvo případně včas zachránili. Zároveň jeho vyčištění pomůže včelám ve snazším proletu, neblokuje česno a včely nemusí čistit podmet plný mrtvolek samy. Hodně jich poté v chladném podmetu zkřehne a uhyne. 

Pokud je velmi teplé počasí a včelstva se začala předčasně rozvíjet, je možné na konci února začít s komorováním. Jde o metodu, kdy pomocí přepážek stáhneme včelstva na takový prostor, který obsednou, tedy na plod + 1-2 zásobí plásty. Zbytek zásob umístíme za přepážku, krajní zásobí plást můžeme proškrabat odvíčkovací vidličkou. Během oteplení včely začnou přenášet zásoby k plodu, což jim simuluje snůšku a dojde k rozvoji plodování. Postupně pak odebíráme prázdné zásobní plásty za přepážkou k výměně díla a s rozvojem stavebního pudu vkládáme mezistěny k vystavení. Na to je ale v únoru ještě brzy, nyní je podstatné vytvořit včelám tepelnou pohodu optimalizací na prostor jejich sezení. Další zásahy se provedou až během první kontroly v březnu, cca za 20 dní od prvního komorování. Více o komorování v předjaří třeba zde.

"Výše popsané opatření má i jeden významný vedlejší efekt, který nazýváme termoterapie. Je to preventivní přeléčení přezimovaného včelstva vlastním teplem proti nosemóze. Princip spočívá v tom, že spory Nosemy apis se nejlépe šíří při teplotě 30-34 °C. Zúžíme-li včelstvo na obsednutý prostor, vytvoříme podmínky pro to, aby včelstvo udrželo teplotu plodového tělesa (35 °C) ve většině zúženého prostoru. Spory nosemózy ve včelstvu se sice nezničí, ale také se dále nemnoží. Po 21 dnech se ve včelstvu začnou líhnout silné generace mladých včel, které se v tomto prostředí nosemózou nenakazí. Vzhledem k postupnému nahrazování zimních včel mladými včelami, bude ve včelstvu docházet ke snižování infekčního tlaku. Termoterapie je vyzkoušená a funguje proti parazitické houbě Nosema apis. V současné době víc včelstva trápí Nosema ceranae, která je podstatně invazivnější a která by měla být i méně náchylná na teplotní podmínky při svém množení. Nicméně praxe dokazuje, že jarní termoterapie včelstev má blahodárný vliv na ochranu včel i proti parazitické houbě Nosema ceranae." (Cimala, P.: Včelařství 3/2017)



Co v únoru nedělat:

  1. Zbytečně včelstva rušit a rozebírat
  2. Léčit, včelstva už začala plodovat
  3. Snažit se měnit velikost česen, nebo nastavení oček 

Co v únoru naopak dělat:

  1. Nechat včely v klidu zimovat
  2. kdo ještě nezateplil strop, je nejvyšší čas
  3. V případě teplého počasí během února lze začít komorovat
  4. Pro vlastní potěšení občas naslouchat u včelstev, zda je vše v pořádku
  5. Sebrat, zpracovat a odevzdat zimní měl
  6. Zadem přístupná dna očistit od mrtvolek aby nebránily možnému proletu
  7. Studovat
  8. Spřádat plány a chystat se na blížící se sezonu